Vyrazili jsme z Poděbrad. Ráno. Jeli jsme vlakem. Jel rychle. Byl to rychlík. Přijeli jsme včas. Šli jsme dlouho. Pomalu. A do kopce. Krávy. Znova do kopce. Borůvky. Fialové pusy. Pak se začalo smrákat. Spíme v kopci. Ach jo. Polsko okolo nás. Čínské polévky v nás.

Byla zima. Už je devět. Byla tma. Honzo! Nefoť! Nebo budeš bit. Kraličák. Moře lidí. Cesta neutíká. Pořád zastavujeme. Borůvky. Trénink na Borůvkovou horu, kterou mineme. Louka. Zase polévky. Skoro tma.

Je tma. Už je světlo. Prší. Vstáváme velmi rychle. V půl šestý. Balíme. Snídáme. Chata Paprsek. Borůvky. Smrk. Honza S. potřebuje nutně vybočit. Prší. Vrcholové foto s traktorem. Jdeme dál. Asi bude pršet. Už prší. Pláštěnky v akci. Vrcholové foto (fotí náhodný cizinec) na Kovadlině. Hledáme nocleh. A najdeme ho? Možná. Uvidíme. Pardubičtí skauti zabrali přístřešek. Do Polska nechceme a hraniční přechod je blbý. Spíme v lese. Začíná pršet. Stavíme rychle přístřešek. Bouřka sílí. Vaříme polévky. Velký lijavec. Jsme vytopení. Já a Honza S. jdeme do nedalekého tábora. Všude je mokro. Potkáváme skauty (mokré). Jeden jde s námi. Potkáváme pána v táboře. Ochotně nabídl nocleh. Jdeme pro zbytek. Balíme. Kdo bude v táboře? Jsou to pionýři z Ostravy. Hodně milí a veselí. Oni zpívají a napájejí se čajem. Péťa usnula. Seznamují se s námi (někteří).

Pionýři stále zpívají. Jsou čím dál tím víc veselí. Jdeme spát ve dvě ráno. Vstáváme v pět ráno. Balíme. Jíme tatranky. Jdeme do lesa. Balíme přístřešek. Jdeme na autobus. Autobus přijel. Autobus nás odvezl do Javorníka. Jdeme na vlak. Na vlak čekáme dlouho. Nakonec přijel. Odjíždíme. Jsme v Lipové Lázni. Jdeme do restaurace. Jíme. Jdeme na vlak. Jedeme domů. Kape na nás voda z celty. Cesta je mokrá. Hrajou karty.