Zpět na úvodní stránku
  Kronika - Divadelní představení Oškobrh
Zpět

Postavy:
divý muž - Leoš
kníže z Oškobrhu - Michal
syn Petr - Petr
syn Cyril - Nemík
sedlák s kosou - Lukáš
druhý sedlák - Štěpán
kráva - Miki
zbrojnoš - Štěpán
osvětlovač - Eliška

Scénář:
na jevišti vlevo za oponou stojí Oškobrh, za Oškobrhem jsou schované krabice a mříž
je tma
opona se otevírá
na jeviště vchází divý muž a sbírá něco k jídlu
za chvíli zaleze do své jeskyně pod Oškobrhem
divý muž v jeskyni chrápe a potom zívne
rozsvěcuje se světlo
divý muž zůstane v jeskyni
přichází kníže se syny Cyrilem a Petrem


kníže: Synové, pohleďte na ten krásný kopec, kterému se žádný v okolí nevyrovná.
Cyril a Petr: Vskutku, otče.
kníže: Náš starý hrad nám už spadl na hlavu, zůstaňme v tomto kraji medem a mlékem oplývajícím
Cyril: Ano, postavíme zde náš nový hrad.
kníže: Nuže, začněte.

synové začnou stavět hrad (společně rovnají krabice na sebe)
kníže občas pronese nějaké moudro
setmí se a kníže se syny odejdou
z jeskyně vyleze divý muž a zboří kus hradu, zařve
divý muž se vrátí do jeskyně
rozsvěcuje se světlo
přichází kníže se syny


kníže: Synové, co se to stalo s naším hradem?
synové: Ó bože, někdo ho poboural. Který bídný muž to mohl jenom býti.
kníže: Cyrile, neznámý nepřítel škodí v noci našemu hradu, proto budeš do zítřka hlídat, oka nezamhouříš.
Cyril: Jistě, otče.

Kníže a Petr odejdou
setmí se
Cyril si sedne vedle Oškobrhu a usne
z jeskyně vyleze divý muž a zboří kus hradu, zařve
divý muž se vrátí do jeskyně
rozsvěcuje se světlo
přichází kníže


kníže: Cyrile!

Cyril se probudí a vstává

Cyril: Co se stalo?
kníže: Ty hlupáku. Celou noc jsi prochrápal a někdo nám mezitím zase zbořil hrad! Jdi mi z očí!

Cyril odejde

kníže: Petře!

přijde Petr

kníže: Tvůj bratr je neschopný a není ne něj spolehnutí. Dnes v noci budeš proto hlídat ty. A ne, že mě zklameš, nebo tě vydědím.
Petr: Jistě otče, já tě nezklamu.

setmí se
Petr pomalu usíná
z jeskyně vyleze divý muž a zboří kus hradu, zařve
Petr se probudí a divého muže chytí


Petr: A mám tě, lotře.

Petr odvede divého muže za oponu a vrátí se
rozsvěcuje se světlo


Petr: Otče! Chytil jsem toho bídáka.

vejde kníže
ze zákulisí někdo strčí divého muže na jeviště


kníže: Výborně, Petře, odveď ho do vězení.

Petr posadí divého muže vedle Oškobrhu, dá mu do rukou mříž

Petr: Tady si sedni a seď. Naše vězení je studené, vlhké a útulné.

Petr odejde

divý muž: Ach jo. Já tady musím sedět, přestože jsem nevinný a kníže s Cyrilem klidně okrádají chudé sedláky a nikdo jim v tom nezabrání. Sami patří za mříže!

zprava přijdou sedláci s krávou
dělají zemědělské práce
od Oškobrhu přiběhne kníže a Cyril


kníže a Cyril: Dejte, co máte!
sedlák s kosou: My nic nemáme, jenom tu stračenu.
kníže: Tak sem s ní!
sedlák s kosou: Prosíme, slitujte se, vždyť my nic jiného než tu kravku nemáme, vždyť je jako člen rodiny.
kníže: Tak jste právě přišli o dceru.
Cyril: No běž krávo. Otče, ta bude dobrá, až bude upečená! No tak běž krávo!

kníže Cyril a kráva odejdou kolem Oškobrhu
sedláci odejdou vpravo
Petr jde kolem vězení (sedícího divého muže s mříží)


divý muž: Pojď sem, mladý pane. Mám pro tebe návrh.
Petr: Co chceš?
divý muž: Jaké by asi mohl mít vězeň přání. Já jsem zvyklý na přírodu a zvířátka a teď musím sedět tady v temné kobce za mříží. Pusť mě na svobodu a pomohu ti získat ruku i tělo krásné princezny. Ta si totiž vezme jen toho, kdo jí přinese nejhezčí květinu.
Petr: Dobrá, já tě pustím, ale musíš počkat až do noci, protože i já budu utíkat z hradu.
divý muž: Na soutoku Labe s Cidlinou roste ta nejkrásnější květina, jakou kdy lidské oko spatřilo. A její krása ti zaručeně získá princeznino srdce a brzy se staneš králem.

setmí se
Petr pustí divého muže (zaskřípe mříž) a utíkají přes jeviště
vpravo Petr natrhá květiny a odejde
divý muž se vrátí do jeskyně
rozsvěcuje se světlo
zprava vejdou sedláci
od Oškobrhu přiběhne kníže a Cyril


kníže a Cyril: Dejte, co máte!
sedlák s kosou: My už nic nemáme.
Cyril: Kráva byla dobrá.
kníže: A co teď budu jíst?

kníže a Cyril odejdou kolem Oškobrhu
sedláci odejdou
zprava přijde Petr s královskou korunou na hlavě


Petr: Teď, když jsem tady králem, měl bych s loupežníky zatočit. Je jich tu jako máku, ale ti nejhorší jsou na Oškobrhu. Můj otec a bratr. Je to hanba a musím jim v tom zabránit.

Petr odejde
Petr se vrátí s mečem a se zbrojnošem
u Oškobrhu stojí kníže a Cyril


Petr: Otče a bratře, přestaňte krást, nebo s vámi zatočím!
kníže: Ani nápad. To jsi má krev? Můj syn? Že se mi snažíš vzít moji poctivou skoro nevýdělečnou obživu? Styď se a jdi mi z očí!
Petr: Dobrá, řekl sis o to! Teď se tu utáboříme a zítra vyrazíme a dobudeme tvůj hrad, otče! Zbrojnoši, rozbijte tábor a naberte síly odpočinkem. Zítra se nám budou hodit.

setmí se
z jeskyně vyleze divý muž a zboří celý hrad
rozsvěcuje se světlo


zbrojnoš: Králi, králi! Tomu neuvěříš, co se v noci stalo. Čert podkopal hrad a ten se propadl do pekel!
Petr: Co to povídáš? Zase jsi to přehnal s vínem.
zbrojnoš: Opravdu pane, pojď se podívat, nic tam nezůstalo. Valy, bašty, věže i palác, vše zmizelo. Dílo čerta! Čert, čert!
Petr: Jo čert, já vím, kdo to udělal. To byl můj dobrý, mechem obrostlý přítel Divous. A otec s bratrem si to zasloužili.

Zpět Na začátek
  Vytvořeno: 26. 3. 2005© Rydlo 2004