Začátkem února jsme se sešli v naší klubovně, abychom společně oslavili významný den v životě našeho kamaráda – mamuta Heřmana.

Byly to právě dva roky, co Heřman přestal být hromadou papírových krabic a rour od koberců a začal nabírat konkrétnější rysy.

První dva roky v životě mamuta propastního jsou velmi důležitým obdobím jak pro fyzický, tak i duševní vývoj těchto osrstěných chobotnatců. Z malých mamutů se stávají mamuti o něco větší.

Náš Heřman po tuto dobu rozhodně nezahálel a využíval čas naplno. Stihl navštívit mnohé destinace jak u nás, tak i třeba na Slovensku. Reprezentoval náš oddíl na mnoha akcích regionálního i celostátního charakteru. Jen namátkou mohu vybrat například Sloup v Čechách, kde pobyl téměř půl roku, Lubinu na Slovensku, kde pomáhal s organizací letního tábora Zlatých Šípů, bavil návštěvníky již dvou ročníků poděbradského Pohádkového lesa, úspěch sklidil též na Bambiriádě. Pokaždé se stal hvězdou publika a mnozí na něm mohli své oči nechat. Naštěstí je však jeho srst odolná vůči podobným nečistotám.

Za připomenutí stojí také jeho další vlastnosti, za které ho, myslím, máme všichni rádi. Zajisté se shodneme na tom, že Heřman je výborný kamarád, na kterého je za každých okolností spolehnutí. Vždy čeká na smluveném místě, je skromný a snad nikdy jsme ho neslyšeli si stěžovat.

Právě naopak často přispěje do diskuze nějakým konstruktivním návrhem a vždy je nadšen pro oddílovou činnost. Když je zapotřebí, ochotně nabídne pomocnou nohu, kel či chobot.

Nezbývá nám než popřát ti, Heřmane, vše nejlepší, hodně zdraví a ještě dlouhá léta mamutího osrstěného života.