Čau čau lidi, zdraví vás TOM Robinsoni Poděbrady
Pobývali jsme zde mezi 16. a 18. 4. 2005. zkrátka stejně jako před rokem. Opět jsme se sem
přijeli podívat na kolech, tentokráte ale jen ve dvou, protože třetího skolila blížící se maturita.
Naštěstí mě a Honzu to čeká až za rok,a tak jsme mohli vyrazit. Naše řady ještě doplnila
kamarádka Péťa z Chippewy, abychom se necítili tak osaměle. První noc tu s námi byli také
mladí členové našeho poděbradského klanu pod vedením Mikiho a Renaty. Kupodivu byla
klidná noc – nikdo nechrápal, což není tak často k vidění (spíše k slyšení). Druhou noc tu
zbylo jen naše cyklistické trio – já Michal, šéf Honza a krásný doprovod Péťa. Ale shrňme to
– my tři jsme se uměli zabavit. Vyvrcholilo to někdy v jednu ráno, když jsme při závodech
vysklili okno. Pak jsme se zklidnili a šli jsme si jen povídat. Ráno jsme se ještě trochu trápili
ve spacácích a někdy před desátou jsme se odvážili vstát. Spíše nás vyhnal hlad. Pak už jen
posbírat střepy štěstí a mohli jsme se vydat na 115 km dlouhou strastiplnou cestu zpět do
Polabí.
Michalův zápis do kroniky Domečku v České Lípě
|