Jak jsme se měli na výletě aneb co o tom můžeme napsat...Píšťalkou a Myšáčkem (vlakem) jsme dojeli do Bezdězu (zastávka). Hustokrutopřísně jsme stoupali do strmého kopce k hradu. A Radan (tenisák) stále s námi. A pak to šlo ještě více do kopce. Někteří si po cestě dali zmrzlinu, a tak utratili veškeré úspory. No a pak už jsme tam byli. Přestože některé dámy (Kája a Eliška mladší) cestou velice remcaly, i ony tam nakonec vylezly. >> přečíst celé

Soutěž Vyfoť se s plakátem již za pár dní bude končit. Vyhlášení vítězů proběhne na opékání u kubovny ve středu 26.6. Ale ještě máte šanci se zúčastnit, stále jsou na výlepových sloupech ještě plakáty na Pohádkový les. Sice jsou už některé z části přelepené, ale to nevadí. Nebo si v klubovně můžete půjčit samotnej plakát. A pak už jenom cvaknout. >> přečíst celé

Vítejte na stránkách "2.0", aneb Tomíci komentují a mají přehled o aktualitách. >> přečíst celé

V neděli 2.6. jsme plánovali pod slunečníkem strávit celý den, slacklinovat v parku na kolonádě a dělat čest oddílu na Dni dětí pořádaným DDM Poděbrady. Místo toho jsme s Petrem hrdinně v tom největším dešti stavěli stan a potom i s Eliškou každých deset sekund vylévali litry vody, které se držely v záhybech altánu. "Fakt skvělý!" Když se kolem našeho stanoviště louže stávaly nepřeskočitelnými, splývaly v jednu supr velkou vodní hladinu, začaly padat kroupy a propršel i náš zbrusu nový stan, zaveleli jsme ústup. >> přečíst celé

Mamka Báry a Vendulky mi psala, že viděly plakát na náš Pohádkový les v Praze. Nechtělo se mi tomu věřit, ale opravdu jo. Tenhle plakát jsem vystopovala v metru na Masarykově nádraží, je prý i na Muzeu a určitě ještě jinde. Zasloužilo se za to město Poděbrady. Sice je to jen malý řádek na velkém plakátu, ale zase to svítí a je to velké. Tak dobrý ne? Jsem zvědavá, kdy příjde čas a Pohádkový les v Poděbradech bude světový a reklama bude viset v New Yorku na Times Square. >> přečíst celé

V jednu pod koněm, v půl páté nazdobeno a doma. Neuvěřitelné! Toť sehraný tým dívek, slečen a dam z Polabí. Rychlostí blesku jsme v neděli 28. dubna my poděbraďačky na kolech dojely do Odřepes ke slečně Rydlové. Ta již zkušeně přichystala polevu z 1,5 kg cukru, citronu a jetě určitě něčeho. Pečlivě ji přesila přes síto a obětavě nás obskakovala, když my ostatní jsme zdobily perníčky, jenž ona spolu s chlapci z Poděbrad na Velikonoce napekli. Originalita, vtipnost, krása, malebnost a poleva přetékaly a občas i vytékaly ze zdobících pytlíků. Eliška nestačila nosit nové perníčky, jak to šlo rychle. No a po třetí hotovo, sváča a jelo se zase domů. >> přečíst celé