TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni TOM Robinsoni

Akce a výlety

Jestřebí hory

Stoupáme cestou necestou.

Myšlenka výletu "na sníh" zrála několik zim. Reálnějších obrysů v mé mysli dostala až po několika výletech do Jestřebích hor a jejich okolí. Nejen na hřebenech, ale i nízko pod nimi leží v zimě bílá pokrývka.

Do Jestřebích hor to je trochu dál, spojení je ovšem kvalitní. Přímý rychlík nás dovezl na předměstí Trutnova, kde se nachází stanice Trutnov-střed. Odtud jsme ještě pokračovali malým motoráčkem plným výletníků dvě zastávky do Petříkovic.

Občerstvení.

Iluze krásy sněhu byla vzápětí pryč, protože první úsek naší cesty byl zároveň nejnáročnější. Vydali jsme se po zelené značce do kopce. Přeskočili jsme potok, přelezli kmen, zabředli do kaluže a pili horký čaj z termosek. Cesta sněhem moc neubíhala až do prvního rozcestí. Zde jsme nepřehlédli pěchotní srub a těm pozornějším neunikl ani řopík poblíž.
Naše další cesta byla lemovaná prvorepublikovým opevněním.

altán Bílý kůl

Žádný z bunkrů u cesty neunikl naší pozornosti, neboť byla na jejich hledání vypsána odměna. To už se šlo lépe, zvykli jsme si na sníh a vidina Jestřebí boudy s teplou polévkou, čajem a čokoládou nás hnala kupředu. Cestou jsme se ještě zastavili v altánku u rozcestí zvaného Bílý kůl, kde byla poslední možnost občerstvit se před divokým sestupem do Malých Svatoňovic. Tam jsme už jen počkali na rychlík do Poděbrad, ve kterém bylo po celou cestu příjemně teplo.

Fotky z výletu jsou tradičně v galerii na Zoneramě, kde si můžete všimnout i jedné fotky z webkamery. Ta snímá každých 5 minut Jestřebí boudu a na snímku můžete vidět, jak se zrovna někteří sjíždí po zadku kopeček u vchodu.

Pavel, 5. 2. 2018, 31 čtenářů
Nejnovější komentáře




Odpověď prosím zadejte číslem.

Přidat komentář

K tomuto článku dosud nikdo nenapsal žádný komentář.

Novinky

Kalendář akcí

únor 2018
PoÚtStČtSoNe
2930311234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627281234
Zvětšit

Náhodné fotky

Tábor na Kusalíně 2006 (Historie táborů)

Povídáme si (Sešli jsme se po prázdninách)

Do výšek

 

Počet návštěv: 47 198
 

TOM Robinsoni na FB