Zase po roce se oddíly sešly v Kravařích, blízko České Lípy, zahrát si Gorku Morku. A jste zvědaví jak to celé probíhalo u Robinsonů? Tak já vám to přiblížím.
V pátek, 6. Máje se Robinsoni střetli na nádraží, rozloučili s rodiči, přívitali s vedoucími, zkontrolovali stav jídla a vyrazili směr Kravaře. Tři hodiny cesty, prosezení půlky, tak jsme si řekli že už je načase nasadit krosny a vyrazit ke škole! Otevřeli jsme dveře budovy a spatřili neočekávané! "Formulé!" Po zjištění oného vynálezu, děti neměli chuť a čas na nic jiného. Čas ubíhal rychle, jedni obdivovali krásy budovy, druzí se vítali s ostatními oddíly, třetí se hádali kdo kde bude spát... Ale nakonec nám padla, rozloučili se s pátkem a šli si odpočinout na další velkolepý den...
"Já už nemám jídlo.", s těmito slovy děti radostně probudily vedoucí. Ale jídlo šlo stranou, jelikož se v tělocvičně začali vysvětlovat pravidla Gorky Morky (zde vám je jednoduše vysvětlím: Odpolíte míček, běžíte, získáte body a vyhrajete). Po osvětlení hry i nejnechápavějším stvořením, hra započala. Vedli jsme si skvěle a odstranili naše chyby. S tímto postupem jsme překonali většinu oddílu, avšak na 1. místo to nestačilo. "Neházej!" To zde padlo mnohokrát a bylo to to nejdůležitější co si musíte zapamatovat. Pauzy, když k nám nepostavili žádného soupeře jsme vyplnili chozením po "slacklině", pro odvážnější máchání v potoce, pro šikovné ručky byl zde umístěný koš na friesbie. Den utekl jako voda a hlášení výsledku se neustále přibližovalo. Jste napjatí? Ano taky jsme byly. "A na 3. místě se umístili.. ROBINSONI!" Rozbolené nohy a ruce byly samozřejmostí, tak jsme se rozhodli dělat nicnedělání, sdíleli jsme pocity ze dne, hráli karty, jedli, spali... a spali...
"Uuáá, ještě chvilku prosíím" Neděle nás zastihla nepřipraveni, avšak jsme se nevzdali, přeměnili na uklízečky a rychlostí světla jsme zabalily batůžky a vytříbili třídu do lesku. Nasadili botky a pomalu, ale velmi jistě jsme odešli na vlak. Ale neradujte se,... V Zahrádkách jsme vystoupili, jelikože jsme si chtěli užít i přírodu a vydali se na cestu Peklem. A nelekejte se, žádné peklo to nebylo, šlo se krásnou přirodou, kolem vody, kytiček, skáliček,.. prostě nádhera! Avšak 12. odbyla a musíme dodržovat jídelní režim. Tak jsme se seskupili na krásném místě, plné skal a dali si chleba s máslem, sýrem, Májkou a i kečup nebyl k zahození. Skály bez využití? Po obědě jsme se na ně vrhli a pořádně prozkoumali, a musím říci, stálo to za to. "Nemáme čas, odcházíme!" A on čas vážně nebyl, vlak v České Lípě neměl slitování na družinu dobrodruhů a tak jsme čekali na nádraží a hráli hry. Ve vlaku jsme teprve pocítili únavu, takže jsme jen čekali až uvidíme krásné město s cedulí Poděbrady. Dočkali jsme se a mohli jsme vyběhnout za svými rodiči a vyprávět jim to tak, jako já vám...
Galerie z Gorky i Pekla je na Zoneramě.
