"A o co na tom Dršmaši vlastně šlo?"
- "Ale, někomu to šlo s hokejkou a jinému zas padala karta."
Vše začalo už v pátek cestou. Dvouhlavé karty na prší nám pomohly uklidnit cestu do Brandýsa. Po ubytování se v jedné ze tříd gymnázia jsme plynule navázali. Střelené kachny a Švabí salát není označení akčních her, jsou to hry karetní.
V sobotu večer jsme opět navázali přetrženou nit s čertovými obrázky v rukách. Chvilku pršelo, salát se šváby nám také (kupodivu a opět) chutnal, pak jsme si chvilku podávali nebezpečnou tikající bombu nevědouce jak ji zneškodnit (i při této hře jsme měli karty), jenže to nebylo vše. Zkusili jsme ještě kenta nebo červenou bere, jenže pořád to nebylo ono. Pak mi spadlo něco ze stropu do oka... fuj to mě to vzalo. Oko bere. Díky tomu již někteří vědí, jaké to je dostat přes prsty (kartama) a že je lepší být ten, co vyplácí svého neúspěšného kolegu. A vyplácet správně, takže si to nenechat vrátit.
To jsme ale trošku přeskočili. Sobotní den jsme strávili v jedné z tělocvičen zákl...pardon, v tělocvičně jedné ze základních škol ve Staré Boleslavi. Stejně jako v minulých letech, i nyní náš oddíl obsadil obě věkové kategorie. Výsledkově to bylo opačné, než loni.
Malý tým
Náš malý tým neměl vůdce, který by to "vzal na sebe". Přes veškerou snahu se podařilo vsítit pouze pár branek a počet bodů bychom spočítali na prstech jedné hlavy.
Říkáte, že hlava nemá prsty? A přece bychom na prstech hlavy spočítaly body...
Velký tým
Náš velký tým si vedl mnohem lépe než loni. Ve velmi vyrovnané skupině jsme jen o bod obsadili třetí místo a v semifinále jsme po velkém boji podlehli českolipské Chippewě. V součtu to bylo třetí místo.
V celku jsme obsadili páté místo a díky tomu jsme ve Víceboji na druhé příčce, ale za námi to je velmi, velmi nabité. Stále je o co hrát a za pět týdnů po Cimrmanovi bude opět jasněji.
Florbalový epilog
Ještě se krátce zmíníme o naší páteční schůzce. Na programu jsme měli opět pro změnu florbal. Sešli jsme se na zemědělce a zpočátku jsme si dali pár dovednostních soutěží, abychom si ke konci hojně zahráli.
Vynikli zejména kluci Stejskalovi: Ondra jako jediný trefil branku přes celé hřiště, Vláďa při nájezdech překonal svého staršího bratra krásným lobem (možná inspirován Poborského gólem na Euru 1996) a Standa nám při hře dokázal, že hraje z celého oddílu nejlépe (včetně dospělých).
Na Dršmaši 2018 (to není překlep) si to určitě dáme!
Každopádně zpět k tomu letošnímu. Fotky jsou taky na Zoneramě.
