Křičeli jsme na sebe mimo jiné při další disciplíně tomíckého Víceboje, hře zvané Gorka Morka. Turnaj se uskutečnil o prodlouženém víkendu 7.-9.5. v malebné vísce uprostřed údolí nedaleko České Lípy, tomíky dobře známých Kravařích. A jaké to tam bylo? Čtěte dál!

Když byste se zeptali Maxe, asi by řekl, že to bylo pěkně blbý, protože musel běhat a dost trapný, protože jsme často vyhrávali. Ten většinu času koukal do mobilu a když byl na hřišti, nedával bacha, co se děje a museli jsem mu pořád říkat, co má dělat. A to byla taky pěkná otrava. Radost měl akorát, když jsme kvůli dešti sobotní výlet zrušili a čas raději strávili s českolipskými oddíly při hrách ve škole.

Vojta by vám o Gorce Morce asi řekl, že jídlo bylo dobrý a jak by taky nebylo, když ho musel ON pořád tahat v ruce. Ale Vojta asi neví, že jídlo taky málem nebylo, protože ho zapomněl v České Lípě na nádraží. Jinak chleba s pomazánkovým máslem, luxusní šunkou, dobrým sýrem a dávkou čerstvé zeleniny k obědu bodly, večerní špagety s kečupem, sýrem, bazalkou a na česneku osmaženým párečkem byly vynikající. Nevím, jestli se všem úplně líbil piknik u kamenného stolu u nádraží, ale medovník k snídani byl super :-)

Když byste se zeptali Lucky G., tak by asi řekla, že hlavní vítězství je, že nespadla obličejem do pampelišek. Alergie by zapříčinila její další neúčast v turnaji a možná tak na týden zabránila docházce do školy (ach jo.).

Máťa by vám zase mohl vypravovat, jaké to je, spát doma po akci v měkké, čerstvě převlečené postýlce, namísto tvrdé karimatky na školní podlaze. Ale dvě noci to prý vydržet jde.

Já se na hřišti krásně opálila a nohy mě z běhání bolely ještě v pondělí. Taky jsem si připomněla, jak se ošetřuje krvácející nos. Bylo to před šestou ráno a už jsem znovu neusnula...

A jestli vás zajímá, jak to celé dopadlo, tak vězte, že jsme ve velmi těžké konkurenci daleko atletičtějších oddílů obsadili krásné třetí místo a jsme stále na špičce Víceboje TOM.
Všechny naše fotky najdete na Zoneramě