O tom, že divadlo je nutné vždy pořádně nacvičit, můžeme vést spory, můžeme pochybovat, ale to je tak vše, co s tím můžeme udělat. Proto jsme od pátku 20.3. do neděle 22.3. zasvětili přípravě na první českolipskou premiéru představení Jmenuji se Son, Robin Son s podtitulem V tajné službě jeho náčelnictva.

Co se mimo jiné na Dlouhopolsku událo?

Viděli jsem mladého ježečka a dali mu jméno Fialka.

Malý míša nás v pingpongové obíhačce všechny porazil v boji o největší krajíc s nutelou. Trénink dělá mistry. Nutela velmistry.

Obědvali jsme párky v rohlíku formou pikniku uprostřed fotbalového hřiště.

Hráli jsme divadlo.

Stal se historický okamžik - Lucka G. měla jako první zabalený batoh.

Uspořádali jsme konkurz, kdo z dětí nejlépe upadne na slupce od banánu. Všechny převálcoval Máťa.

K večeři jsme měli lahodné zapečené těstoviny a spořádali jsme k nim tři litry kyselých okurek. Vajíčka i okurky byly domácí.

Opět jsme cvičili divadlo.

Rapovali jsme.

Hráli ping pong do úplného vyčerpání, do úplného konce.

A zvířátko na konec.